Případová studie: GeneSpector
ve slovenském TTb
Detailní pohled do zákulisí jednotlivých kroků tech-transferu a soubor doporučení pro univerzity ucházející se o kapitál. Tak by se dal shrnout příspěvěk CUIP do nového čísla slovenského Transfer Technológií bulletin. V této aktualitě pro vás máme souhrn nejdůležitějších informací ze studie i odkaz na online verzi celého vydání.
Zmíněnou případovou studii historicky nejúspěšnějšího českého akademického spin-offu GeneSpector najdete na straně 10. Začíná abstraktem a úvodem, který blíže definuje takzvanou třetí roli univerzit – sociální dopad. Jinými slovy, nový průlomový lék v léčbě tuberkulózy ocení lidé teprve tehdy, až bude dostupný v lékárně nebo v nemocnici.
Studie pokračuje popisem problematiky transferu znalostí a technologií jako komplexního a multioborového odvětví. Úspěšné uvedení jednotlivých příležitostí do praxe vyžaduje od týmu kombinaci měkkých i tvrdých kompetencí. Schopnosti vyjednávání, komunikace a empatie se musí potkat s odbornými znalostmi z chemie, IT, fyziky, ale i práva či byznysu.
Navazující stručné představení CUIP skvěle ilustruje problémy, se kterými se univerzity při transferu technologií potýkají. Prvním z problémů k řešení je potřebná dynamika. Dle českého zákona o vysokých školách je majitelem vzniknuvšího duševního vlastnictví sama univerzita, reprezentována rektorkou či rektorem. Právní a ekonomická oddělení univerzit navíc většinou nemají se smlouvami a transakcemi tohoto typu zkušenosti. Schvalovací proces je tak příliš zdlouhavý.
Druhou výzvou, kterou se Univerzita Karlova rozhodla v roce 2018 po vzoru západních univerzit vyřešit založením vlastní dceřinné společnosti, je ochota univerzit podstupovat podnikatelské riziko. Vysoké školy na tuto roli z principu nejsou připraveny a v důsledku se chovají velmi konzervativně. Počáteční fáze transferu, takzvaný pre-seed, však ze své podstaty neumožňují žádnou garanci nebo záruku, jistotu.
Případ GeneSpector aneb Když hrajete o čas
Lepší příklad bychom hledali těžko, protože zde byly uplatněny prakticky všechny výše naznačené postupy. Univerzita Karlova hned z kraje pandemického roku 2020 vypsala mimořádné kolo programu GAMA, financovaného Technologickou agenturou ČR (TA ČR).
Analytický tým CUIP oslovil řadu výzkumníků napříč odvětvími medicíny s nabídkou financování. Mezi nimi i tým prof. Kmocha, který se přihlásil s technologií robustní automatizace diagnosticky viru SARS-CoV-2. Již za měsíc mu tým CUIP asistoval při přihlašování ochranných známek a nastavení smluvních vztahů s Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze (VFN).
Tím odstartovala druhá fáze, kterou je analýza tržního potenciálu. Po osobní schůzce, kde se tým CUIP zpravidla doptává na maximum detailů a dat, se ukázalo, že tržní potenciál je velmi vysoký, protože řeší tehdy nejpalčivější problém odběrových týmů – extrémně vysokou nakažlivost viru a z ní plynoucí nutnost pro odběrové týmy nosit několik ochranných vrstev.
Díky klíčovému transportnímu roztoku viRNAtrap, který kromě neutralizace viru také stabilizuje RNA, došlo i ke zjednodušení logistiky, protože nově nebylo třeba převážet vzorky do laboratoří ve speciálních chladících vozech. VFN tak okamžitě začala roztok využívat v rámci veškerého testování Covid-19 prováděného jejími týmy. Tím došlo i k ověření průmyslové aplikovatelnosti technologie.
Následoval krok čtvrtý – vyhledání komerčních partnerů. Standardně probíhá tak, že CUIP připraví marketingovou prezentaci o technologii, která však nevyžaduje podpis dohody o mlčenlivosti, jelikož neodhaluje její přesnou podstatu. V případě GeneSpectoru jednání s partnery probíhalo agilně díky síle osobních vztahů. Nejprve díky profesoru Kmochovi s Dr. Michalem Pohludkou, vystudovaným biochemikem a molekulárním biologem, jehož společnost ZKV Career se věnuje rozvoji nově vznikajících společností v ranných stádiích. Jeho prostřednictvím uzavřelo CUIP partnerství ještě se společnostmi GENERI BIOTECH s.r.o., zabývající se výrobou kitů pro PCR testování, a sítí diagnostických laboratoří SPADIA LAB, a.s.
Pokud vás zajímá, jakými pravidly se řídí rozdělování zisku nebo další detaily procesu komercializace, zveme vás do sekcí Zkoumám na Univerzitě Karlově a Zkoumám mimo Univerzitu Karlovu na našich webových stránkách.
V posledním a tím pádem i stěžejním pátém kroku je třeba rozhodnout o konkrétním způsobu komercializace. K technologii tohoto charakteru lze přistoupit třemi způsoby. A to otevřeným publikačním, restriktivním patentovým, nebo uzavřeným a neveřejným. V případě GeneSpector byly uvažovány druhá a třetí varianta, protože ta první, ač je nejběžnější, z podstaty umožňuje použít výsledek výzkumu komukoliv. Utajením technologie pomocí smluvní mlčenlivosti, třetí možností, lze oproti poměrně nákladnému a zpravidla více než rok trvajícímu patentovému řízení zajistit, aby se za minimálních nákladů dostal produkt na trh rychle.
A právě rychlost byla klíčovým argumentem pro konečné manažerské rozhodnutí dohodnout spolupráci právě se třemi výše zmíněnými společnostmi. Cílem využití této technologie z univerzity bylo především zajištění technologické výhody při vstupu společnosti na trh. S ohledem na charakter technologie byla očekávána a následně i fakticky potvrzena její rychlá devalvace konkurenčními produkty.
Proto je nedílnou součástí komercializace také kvalitní PR, které dokáže výše zmíněnou časovou výhodu vstupu na trh využít pro vybudování silné značky.
Díky kvalitě technologie, nabídnutí komplexních služeb laboratořím, zajištění právních i jiných náležitostí a významnému mediálnímu ohlasu na komunikační kampaň dosáhl GeneSpector do konce roku 2020 penetrace 30 % českého trhu. Své postavení na trhu si GeneSpector i díky vybudované značce udržel také během roku 2021. Jediná laboratoř SPADIA LAB byla denně díky naší technologii nově schopna odbavit až 20 000 PCR testů.
Doporučení pro univerzity ucházející se o kapitál, mimo jiné i od Otomara Slámy, předsedy správní rady CUIP, najdete na straně 40 v níže přiložené plné verzi publikace z TRANSFER TECHNOLÓGIÍ bulletin.
